8 C
Brno
Pátek, 23 února, 2024
- Reklama -časopis
DomůRady a NávodyJak na výsadbu živého plotu

Jak na výsadbu živého plotu

Jaro je obdobím, kdy sazenice dřevin využijí vláhy k tomu, aby intenzivně zakořenily a odstartovaly fázi bujného růstu. Pro užitek i pro potěšení.

Živé ploty provázejí naše obydlí od nepaměti. Ceníme si jejich vzhledu, jsou útočištěm pro ptáčata a chrání nás před nechtěnými pohledy, návštěvníky, větrem, prachem a hlukem. Jejich výsadba může být dokonce levnější než výstavba z klasických materiálů. Jak na to?

Listnaté dřeviny
Existuje mnoho dřevin, které jsou vhodné pro výsadbu živých plotů. Jedná se většinou o keře a dřeviny s hustým větvením, které vytvářejí kompaktní hmotu ve všech částech včetně přízemních. Typické je pro ně intenzivní odnožování, rychlá regenerace po řezu a zmlazování. I když rychle zareagují na tvarování a sestřih, neznamená to, že vždy musí jít o rychlorostoucí kultivary. Právě naopak.

Pro výsadbu živého plotu z listnatých dřevin není třeba sahat hluboko do peněženky a vhodný materiál pro výsadbu si můžeme namnožit i sami. Ploty s olistěním vyžadují o něco širší stanoviště než jehličnaté a jejich nevýhodou je, že v zimních měsících jejich krytí řídne, protože listy většinou opadávají. Dokáží však upoutat květinami, vybarvenými plody a změnou barvy listí v průběhu roku.

Stálozelené listnaté dřeviny dokáží přezimovat pouze na teplých stanovištích, takže pod hory se nehodí. Vybírat můžete z různých kultivarů hlohu, dřínů, tavolníků, jilmů, bezu, šeříku, kaliny, růží, ptačího zobu, hlohyň či dřišťálů.

Jehličí vydrží dlouho
Jehličnany tvoří kompaktní zelenou hmotu s dobrým krytím po celý rok a při výsadbě nevyžadují příliš široké stanoviště. Časem se však pohled na ně může zunovat, protože během všech ročních období vypadají naprosto stejně. Sazenice jsou o poznání dražší než u listnáčů, skvěle však prosperují i v drsných podmínkách. Rostou pomalu a nevyžadují mnoho námahy při tvarování. Oblíbené jsou různé kultivary tují a jalovců, často se však používají také tisy a smrky. Při výběru dřevin a jejich výsadbě je třeba věnovat pozornost sněhu, který může na slabě zahuštěném rostoucím porostu napáchat svou tíhou škody.

Jelikož některé z dřevin jsou jedovaté a jiné mohou být přestupní stanicí pro škůdce a nemoci kulturních plodících dřevin na zahrádce, vždy byste měli být při výběru ostražití.

Na kvalitě sazenic záleží
Sazenice by měly pocházet z podobného klimatického pásma, v jakém proběhne výsadba a měly by mít vyrovnaný poměr mezi kořenovou a nadzemní částí. Světlé svěží kořeny s živými špičkami a vlásečnicemi jsou zárukou rychlé adaptace na místě výsadby.

Vyvarovat byste se měli starých sazenic v kontejnerech se zabržděným růstem či příliš malých sazeniček, které prodlouží budování plotu o jeden či dva roky. V jarním období na kvalitních sazenicích naleznete mohutné probouzející se pupeny.

U větších projektů bývá zvykem uskutečnit objednávku s předstihem, aby pěstitelé stihli připravit dostatek materiálu na výsadbu.

Plánujte pečlivě
Trvá několik let, než se pás sazenic promění v celistvou zelenou bariéru a začne plnit svůj úkol naplno. Měli bychom mít proto jasnou představu o tom, jakou výšku a hustotu od plotu požadujeme a jakou šířku pro jeho rozrůstání dokážeme nabídnout. Jen tak lze vybrat tu správnou dřevinu pro výsadbu.

Již v prvním roce po výsadbě je třeba provést první tvarovací řez a to v takovém období, které je pro konkrétní druh dřeviny ideální. Většinou jde o začátek letní sezóny, kdy odstraňujeme přerostlé výhony tak, aby se rostlina zahustila a vytvořila dostatek zelené hmoty v prázdných meziprostorech.

Už při prvním tvarování je třeba myslet na to, že slunce se musí dostat ke všem částem rostlin a střih tvarujeme tak, aby byly základny o poznání širší než vrchní část živého plotu. Výhony zkracujeme přibližně o polovinu, v úsporných případech o třetinu.

V dalších letech provádíme tvarovací střih většinou dvakrát ročně tak, aby odstřižené části stihly do příchodu zimního odpočinku zregenerovat. Zatímco první střih časujeme na konec jarní a začátek letní sezóny, ten druhý by neměl přijít později než koncem července.

Jak vybírat?
Nízké živé ploty s výškou do jednoho metru plní roli obrub a okrasných plotů, které vizuálně oddělují jednotlivé části pozemku. Pro jejich výsadbu jsou ideální pomalu rostoucí dřeviny s hustým vzrůstem, které dobře snášejí intenzivní řez. Šířka takového plotu obvykle nepřesahuje hranici 50 centimetrů a počítat je třeba se dvěma až třemi sazenicemi na metr délky. Trvá tři až pět let, než vznikne souvislý hustý porost, který poutá pozornost.

Středně vysoké ploty dorůstající do výšky dvou metrů plní vedle estetické stránky i užitné úkoly ak jejich výsadbě se používají středně vysoké keře a dřeviny o hustotě 3 až 4 sazenice na dva metry délky plotu. Výhodné je sáhnout po dřevinách s pomalým nebo středně rychlým růstem, které dobře snášejí tvarování a zmlazování. Takový plot vyžaduje od 100 do 150 centimetrů šířky a do krásy vyroste za 5 až 8 let. Pokud nechcete, aby byla údržba v dalších letech příliš náročná, vyvarujte se použití rychle rostoucích dřevin.

Vysoké živé ploty přerůstají hranici pěti metrů a většinou se využívají k oddělení pozemků od okolního otevřeného prostranství. Obvykle je netvarujeme a při výsadbě kombinujeme různé druhy dřevin, aby byl porost hustý, ale i vysoký. Rychlorostoucí stromy s hustými vysokými keři dokážou vytvořit neproniknutelnou bariéru o šířce několika metrů. Trvá desítky let, než získají na mohutnosti.

Jaký je postup?
Dřeviny vysazujeme vždy do důkladně připravené půdy, ve které vytvoříme před výsadbou rýhu. Její dno je třeba rozrušit vidlemi, abychom zajistili propustnost pro srážkovou vodu a otevřeli cestu přerůstání kořenů. To platí obzvláště na stanovištích, která byla dosud neobrábená nebo byla pevně uležela pod cestičkami, či na staveništi. Výhodná je příprava před zimou, jarní výkop je však dostačující.

Rýha v půdě má mít hloubku od 30 do 40 centimetrů v závislosti na velikosti kořenových balů sazenic.
Do ní ukládáme sazenice v předepsaném rozestupu a zasypeme nakypřenou zeminou, která byla obohacena o vyzrálý kompost. Ten bude startovací dávkou živin. Vyhýbáme se přihnojování s vysokým podílem dusíku. Ten sice odstartuje rychlý růst sazenic, jejich hmota však nebude dostatečně vyzrálá a hustá.

Zeminou přisypané sazenice fixujeme upěchováním půdy a zavlažíme. Právě o dostatek vláhy je třeba se postarat v první roční sezóně. Není proto na škodu na slunných a větru exponovaných stanovištích použít mulč, který udrží vláhu v zemi.

V krátké návaznosti po výsadbě je třeba sazenice stimulovat k rozvětvení a zahuštění. Dosáhneme toho řezem, při kterém odstraníme přibližně třetinu nadzemní části sazenic. I když se může zdát, že sestříhání pouze prodlouží růst plotu, není to pravda.

- Reklama -zeny

Mohlo by Vás zajímat

Brněnský večerník

PR článek