5.8 C
Brno
Sobota, 24 února, 2024
- Reklama -časopis
DomůRady a NávodyJak ochránit dřevo pod širým nebem?

Jak ochránit dřevo pod širým nebem?

Některé dřeviny nevydrží více než pět let, jiné přežijí bez újmy desetiletí. Poradíme vám, jak o ně pečovat.

Plůtek, stará lavička, krmítko pro ptáčata, kurin či zahradní altán. Všechny mají něco společného. Jsou postaveny ze dřeva, jehož životnost závisí nejen na druhu dřeviny, ale také na jeho ochraně.

Dřevo je přírodní materiál, který je součástí přirozeného koloběhu bytí. Vyrůstá ze země stejně jako rostliny, které nepřežijí první zimu, a přijde-li jeho čas, příroda ho opět rozebere na živiny, které jsou stavebním materiálem pro další organismy. Pokud do tohoto procesu vstoupí člověk, dokáže všechno zpomalit.

Dlouhověkost určuje příroda
Zatímco živé stromy si s běžnou populací škůdců a hub dokáží poradit, po jejich kácení přestanou ochranné mechanismy fungovat. Nezáleží na tom, jak je dřevina tvrdá či hustá. Rozhoduje její chemické složení. Zatímco neošetřené bukové dřevo podlehne zkáze již během prvního roku v exteriéru, akátový zahradní nábytek či dubové terasy a schody zůstanou bez poškození i po mnoha letech.

Nejpoužívanější domácí dřevinou je pro cenovou dostupnost smrk. Stačí málo, aby se jeho sněhobílá barva ve vlhkém prostředí vlivem hub změnila na modrou a stejně rychle přichází červená hniloba, která způsobuje jeho rozpad. Omezíme-li však kontakt s vodou na minimum, splní své poslání podle našich představ.

Důležité je vědět, že jakýkoli nátěr či ochrannou chemii lze aplikovat až poté, co bylo dřevo důkladně vysušeno. Ať už v sušičce nebo přirozeně pod střechou. To zajistí nejen jeho nasákavost při nátěrech, ale zabrání i uzamčení vlhkosti uvnitř.

Nohy v suchu, klobouk na hlavě
Dřevo s vlhkostí pod 18 procent odolá nájezdu hub a plísní, jejichž spóry jsou všudypřítomné. Jakmile najdou vhodné podmínky pro život, vyrostou z nich organismy, které se živí tkání dřeva. Spatříme je většinou až tehdy, když je pozdě. Zeslabené dřevo opravit nelze – pouze vyměnit.

Přístřešek, který chrání dřevěnou konstrukci před zatékáním ze srážek, a izolace, která jej chrání před stykem se zemní vlhkostí, jsou klíčové. Jedná se o konstrukční prvky, na které je třeba myslet už při samotné stavbě. Betonové patky s asfaltovou lepenkou, podloží ze zhutněného lomového kamene či ocelové pantofle ukotvené v zemi chrání dřevo před vodou a mikroorganismy z půdy. Rizikem jsou většinou vlhnoucí betonové zídky a konstrukce, které nelze odříznout od vody. Na styčných plochách podléhá dřevo zkáze. Většinou nepozorovaně.

Střecha chránící před srážkami nemusí být pouze krytinou odolnou vodě. Uvažujeme-li o dřevě samotném, stačí zajistit jeho správné vyspádování pro okamžitý odtok vody a vyřešit detaily, které zabrání zatékání. Voda se nesmí akumulovat ve spojích a musí odtékat stejně rychle, jako přichází. Ptačí budky se šikmou stříškou, plotové latě se zaoblenými či sraženými vrchy či šindelové střechy jsou inspirací, která vás nasměruje k řešení.

Klíčové je odvětrání a pod kontrolou by měl být každý těsný spoj dvou dřevěných dílců. Těsný styk brání odpařování nahromaděné vlhkosti a právě na takových místech se houby objeví jako první.

Stačí chemická impregnace?
Na trhu je množství přípravků pro chemickou ochranu dřeva a všechny mají cosi společného. Dokáží prodloužit jeho životnost v podmínkách, při kterých je dřevo přirozeně chráněno před vodou. Pokud však opětovně přichází do styku s vlhkostí, důležité je zabránit jejich vymytí.

Typickým příkladem jsou střešní konstrukce pod plechovými krytinami. Neustále kondenzující se vlhkost levnou chemickou ochranu rychle vyplaví a zůstane po ní pouze indikační barvivo, které proniklo několik milimetrů pod povrch. Aby se tak nestalo, sáhnout je třeba po přípravcích, které zůstanou ve dřevě fixovány. V tomto případě je jejich úkolem překlenout čas, který je potřebný pro opětovné vyschnutí dřeva. Není proto překvapením, že se často používají jako podklad pod nátěry a povrchové úpravy dřeva, aby zmírnily jejich nedokonalosti.

Ani tlakově napuštěný dřevěný kol však nedokáže vzdorovat houbám, bude-li zabit do volné zeminy nebo bude v nepřetržitém kontaktu s vlhkostí. Impregnace nezachrání vlhkou dřevěnou stavbu ani napadené zahradní sezení. Mnoho přípravků je však účinných proti dřevokaznému hmyzu, který páchá škody nejen na syrovém a mokrém dřevě, ale také na suchém.

Povrch, který vodu nepropustí
Plůtky, zahradní sezení, prolézačky či jiné dřevěné objekty na rozdíl od malých dřevěných staveb nelze chránit střechou a tak po chemické impregnaci přicházejí na řadu povrchové úpravy, jejichž cílem je uzavřít póry dřeva a snížit tak jeho nasákavost. Odnepaměti k tomu používáme různé druhy napouštěcích olejů, vosků a parafínů, které jsou populární dodnes. Na druhu oleje však záleží. Zatímco kuchyňský slunečnicový se z dřevěných desek vymyje již po několika deštích, lněný pronikne po zahřátí hluboko do dřeva, aby jej chránil.

Mnohem větší popularitě a jednoduchosti použití se však těší lazury. Lazurovací mořidla napouštějí dřevo zevnitř a počítají s tím, že při každém kontaktu s vlhkostí dřevo pracuje. Mění svůj objem, sesychá a každá prasklinka je cestou pro zatékání. Svým složením se nápadně podobají olejům, navíc však obsahují i barviva. Lazurovací laky mají odlišnou strategii. Vytváří na povrchu ochranný film, který chrání dřevo před povětrnostními podmínkami. Vhodné jsou ovšem pouze na ty druhy dřevin, které svůj objem nemění. Jinak popraskají a ochrana nefunguje.

Jak zjistit, zda je třeba obnovit loňský nátěr lazury či napouštění olejem, nebo ne? Vše odhalí kapka vody, kterou spustíte po dřevěné ploše dolů. Pokud se vpíjí, póry dřeva jsou otevřené. Pokud ne, můžete renovaci odložit na další sezónu.

Škody páchá i slunce
I když není nic krásnějšího než šedé dřevo spálené sluncem s hlubokým reliéfem letokruhové kresby, ne všude je přiznání věku vítáno. Za vše může ultrafialové záření, které nepřetržitým působením rozrušuje lignin dřeva a za spolupůsobení ostatních živlů přírody způsobuje jeho stárnutí. Bílá barva dřeva se rychle mění na žlutou, nastupují hnědé odstíny a nakonec přichází šedá.

Ochranu nabízí laky s filtrem pro ultrafialové záření nebo barvy na dřevo, jejichž účinnost stoupá s intenzitou jejich pigmentu. To byste měli brát na vědomí obzvláště tehdy, máte-li v oblibě lesklé nátěry. Čím světlejší barva je, tím dříve se bude na přímém slunci po ukončení životnosti odlupovat. Zatímco pomalu schnoucí olejové barvy jsou na ústupu, u novějších, modernějších si všímejte obsahu alkydových pryskyřic. Čím více jich v nátěrové hmotě je, tím je trvanlivější.

Existuje však jeden skvělý pomocník, který dokáže chránit dřevo na severních, stinných stranách před tím, aby na něj vyrůstala populace řas, mechů a lišejníků. Pokud povrch očistíte drátěným kartáčem, a sanujete libovolným z chloraminových přípravků, ochranu dřeva poskytne nátěr vápenným hydrátům. Změna pH odstaví nevítanou zeleň na vedlejší kolej. Mějte však na paměti, že dřevo musí být suché, aby se na něm vytvořila rovnoměrná ochranná vrstvička.

- Reklama -zeny

Mohlo by Vás zajímat

Brněnský večerník

PR článek